MF DNES - Ladislav Pošmura

Hradec je plátno, které plníme barvami, říká kapela New Sound Orchestra

Spojení dynamické taneční muziky a tradičních hudebních nástrojů je pro kapelu New Sound Orchestra výzvou i příležitostí improvizovat. Mladá hradecká parta žije kulturou ve městě a sama se ji snaží spoluutvářet.

Do tanečních drum and bassových rytmů přidávají kytaru nebo saxofon, přijali i zpěvačku. Multiinstrumentální hradecká kapela New sound Orchestra koncertuje zatím přes rok, ale už stihla natočit několik klipů a na koncerty přilákat stovky fanoušků.

Jen samotné koncertování by však muzikanty nebavilo, proto se parta, na niž často narazíte v hradeckých ulicích na koloběžkách, snaží, aby uměním žilo celé město. Pořádají minifestivaly i fotografické soutěže.

„Město je plátno, které musíš zaplnit barvami,“ říká jeden z členů New Sound Orchestra Jan Husák alias VJ Ace.

Kapela, kterou založila Naďa Hůlková alias DJ Nadja, má novou sestavu a vyráží do klubů. „Nástroje lze různě střídat, měli jsme i violu, ale musíte být opatrní, aby vám z toho nevznikl bordel. Nástroje nesmí ve výsledku přehlušit desku,“ vysvětluje princip muziky New Sound Orchestra DJ Nadja.

Hradecký „Nový zvuk“ přitom poslouchají teenageři i lidé ve středním věku. „Menší kluby se nám většinou už podaří naplnit,“ pyšní se další člen Matěj Pavlík alias DJ Dex.

Muzikanti se nemusí držet šablony

Dohromady je svedla snaha dýdžejky Nadji naplnit sen. „Dostala jsem nápad, že bych zkusila založit kapelu, která by kombinovala taneční muziku s nástroji. Už jsme nechtěli jen mixovat desky, ale posunout to trochu dál, aby naše muzika byla trochu inteligentnější a mělo to šmrnc,“ vzpomíná.

Větší část každého vystoupení je nacvičená, ale najde se prostor i pro improvizaci. „Není to klasická kapela, je to spíš takový doprovod dýdžeje, který dohromady funguje jako celek,“ uvažuje Dex.

Muzikanty baví, že mají otevřené možnosti a nemusí se striktně držet nějaké šablony. „Vždycky rád vidím, když se na koncertu objeví lidé, kteří nepatří mezi naše dlouhodobé fanoušky. Byť to jsou třeba i odpůrci drum and bassu a taneční muzika jim nic neříká, tak to s nimi najednou začne hýbat. To mi přijde skvělé,“ míní Jan Husák, který má v kapele na starosti videoprojekce.

Díky fúzi nástrojů a dýdžeje se kapela objevuje nejen na tanečních mejdanech, ale pozvali ji už i na punkový koncert.

Jeden z klipů Panoptical Dream nahráli v bývalé nemocnici v josefovské pevnosti. „Ten prostor je hrozně kreativní. Hudbou a klipy se snažíme vytvořit funkční celek, který bude posluchač vnímat všemi smysly. Proto je součástí našich koncertů i videoprojekce. Návštěvníky našich vystoupení se snažíme přesytit vším, co mohou kolem sebe vnímat. Cílem je celkový smyslový zážitek,“ zdůrazňuje Husák alias VJ Ace.

Aby byl prožitek z koncertů ještě intenzivnější, vybírá si kapela různá místa, která dodají neopakovatelný génius loci. „Do videoprojekce se snažím zahrnout různé popkulturní odkazy, chci, aby lidé odcházeli s pocitem, že něco podobného ještě neviděli,“ líčí VJ Ace.

Parta kolem New sound Orchestra se zapojuje i do dění ve městě, pravidelně organizuje malé festivaly a další akce. „Jsou to takové otevřené seance, kam si s námi zahrát může přijít každý,“ pochvaluje si Dex.

Na kulturní prostředí v Hradci si nestěžují. Byť to podle nich není tolik vidět, město nežije jen multikinem, Klicperovým divadlem nebo festivalem Rock for People. Lidé však musí více hledat. Nebo ještě lépe - do tvorby kultury ve městě se zapojit.

„Ono je to hodně spojené s poptávkou. Hradec má sice 94 tisíc obyvatel, ale za kulturou chodí pořád stejná tisícovka. Hradec sice není tak akční město jako třeba Ostrava, ale i tak si myslím, že se tady pro lidi dělá maximum,“ míní Matěj Pavlík.

„Jdu na koncert a bavte mě. Tak by to být nemělo“

Podle členů kapely je problém, že i když jsou ve městě dvě velké univerzity, Hradec nelze považovat za univerzitní město. „Studentský život zde končí u skleněných dveří studentského AC klubu. Zdejším vysokoškolákům stačí, že mají jednou ročně Majáles, kam jim přijede Krajčo, pak ještě jedou na Kuňku na Hrady, kde znova uvidí Krajča, a tím pro ně kultura víceméně končí,“ říká Husák.

„Samo se to prostě neudělá. Je to důsledek konzumní kultury. Jdu na koncert a bavte mě. Tak by to být nemělo, město je plátno, který musíš zaplnit barvami. Ocenili bychom, kdyby si víc lidí vzalo štětec do ruky,“ shoduje se kapela.

I proto nezůstává New Sound Orchestra jen u muziky a v Hradci už podruhé zorganizovala fotografickou soutěž Vyfoť.to. „Na podzim snad zorganizujeme třetí. V Hradci je strašně moc fotografů, kterým jsme chtěli dát šanci se zviditelnit,“ říká Pavlík.

Úkolem bylo nafotit dle vlastní fantazie sérii snímků na společné téma a pak příběh před porotou popsat a vysvětlit. „Cílem není udělat co nejkvalitnější fotku, někdy vyhrává příběh samotný,“ líčí kapela. Na koncert New Sound Orchestra lze zajít například 23. října do hradecké kavárny Náplavka.

Zdroj: iDNES

Petr Hrudka

Předpokládal jsem, že společné koncerty dvou a více kapel se skládají z kapel, co právě mají něco společného. Asi ne. Následující kapely toho po hudební stránce mají společného pramálo. Téměř vůbec. Ale...

…surf-stoner rockoví The Atavists, jak sami sebe označují na bandzonovém profilu, hrají opravdu snově a jaksi světově. Je na nich znát, že se inspirují svými hudebními idoly. Občas mi chvíli trvalo naladit se na jejich vlnu. Hráli ve zběsilém tempu, kdy nenechávali posluchače v klidu, takže se divím, že přitom všem zpěvák a kytarista stíhal neustále vyměňovat si kytary. Nutno uznat jeho šoumenství. Měl jsem ale pocit, že jakmile koncert začal, tak skončil. Přišlo mi pak zbytečné, že kvůli přídavku hráli jednu písničku dvakrát.

Královéhradecko-jaroměřsko-broumovsko-mělnicko-mladobucká kapela WITS je opravdu multižánrová. Sami se vidí jako big-ska-hip-funk-beat. Textově se s tím neserou, takže dávají čest zkratce What Is This Shit. Někdy zpívají doslova „o ničem“. Nevím, zda chtějí být osvětoví. Hudebně ale mají nakročeno. Jenom mi vadilo, že některé písničky zpěvák odzpíval s pivem a energetickým nápojem v ruce. A že „pop-rock“ označil jako „hospodský rock“. Nakonec jsem jednu písničku nevnímal pod vlivem hulení, jako řada jiných.

Hradecké partě New Sound Orchestra nemám co vytknout. Jejich muziku jsem už dřív znal z internetu a opravdu mě nadchli. Drumandbassovou hudbu pro několik nadšenců s pomocí živých nástrojů zpřístupňují masovému publiku, kdyby jich přišlo víc. Překvapila mě Naďa Hůlková Dj-Nadja, protože v dnešní digitální době používá gramofonové desky, a jak jsem se dozvěděl, není to žádná sranda. Partička muzikantů dávají všanc svůj um v souladu s elektronickými vlnami. Celé to do sebe náramně pasuje. Skvěle se to poslouchá. Působí svým charismem bez zbytečných keců. Klobouk dolů.

Vojtěch Esterle

Tomu tedy říkám ambiciózní název kapely! Kdo o sobě může tvrdit, že má úpině nový zvuk? A tenhle „orchestr" to má přímo v názvu! Kolik je ale pravdy na názvu New Sound Orchestra?
Hradecká kapela a její spříznění DJ 's zahráli v pátek 27. února večer v klubu Náplavka. Během dlouhého večera se kavárna-klub velmi pěkně zapinila, platících diváků bylo jistě přes stovku. Hudební produkce byla docela chytře vystavěna od čistého Drum'n'Bassu přes souhru s video efekty až k nástupu čtyř živých hudebníků. Slovo „orchestr" se tu zdá trochu nadsazené, ale fakt je, že v kapele jsou zastoupeny všechny skupiny nástrojů — za smyčce je tu elektrická viola, za dechy saxofon, dál také perkuse a elektrická kytara. Takové složení by samo o sobě slibovalo nejspíš srdceryvný folk, ale u NSO se opírá o Drunťn tassový základ. V prostorách Náplavky se ovšem tenhle mix ukázal být těžko nazyučitelný. V kontrastu k velmi profesionálně vyznívající vizuální prezentaci (Jan Husák) proto hudba působila trochu jako na koleně připravovaný nadšenecký projekt. S použitou aparaturou totiž Drum'flass vyzníval spíš jako Drum'n 'Středy a nar/učení akustických perkusí se ze začátku koncertu zdálo být fatální. To je ale přirozená daň za snahu o kombinaci akustických nástrojů s elektronikou.
To, co kapela hraje, je však dost zajímavé. Oproti předchozím DJ setům je to hudba přece jen zvukově jemnější, ale utvářená stejně jako klasický DJ-ing, tedy do dlouhých ploch, nekonečně přecházejících jedna do druhé. Nástroje k umírněnému zvuku gramofonů přidávají jednoduché melodie či vícehlasé fráze, které se — stejně jako elektronické loopy — stále točí dokola. Během krátké doby se tu ale objeví překvapivě velké množství různých stylů a názvuků — od etnických či lidových tónů ve viole přes undergroundový saxofon až k jazzu a funku v kytaře. Hudba působí na první poslech uvolněně a improvizovaně, při větší pozornosti si ale všimnete pečlivé souhry a přesně načasovaných nástupů. Skladby tedy musejí být dobře nazkoušené a zapamatované, což je docela obdivuhodné.

Především je ale zvuk akustických nástrojů po dvou a půl hodinách instantního hukotu (dopiněného stejně instantními obrázky) něčím skutečně osvěžujícím a novým. V tomto smyslu tedy název kapely nelže — obohatit taneční elektroniku novým zvukem se New Sound Orchestra skvěle daří. Přejeme tedy NSO stále podařenější koncerty. A po osobní zkušenosti upozornění na závěr: Nechoďte na ně sami!